Novinky O nás O plemeni Naši kokříci Štěňátka Odchovy Výstavy Výcvik Úprava srsti Výstavní kabátky Odkazy Kontakt

Andynka

*15.6.1998 †19.6.2008

  

     Když mi bylo 10 let, maminka mě vzala ze školy dřív a šli jsme do zverimexu. V maličké špeluňce za sklem se batolili tři stěňátka, dva jezevčíci a černá kokří holčička, malinká a ustrašená. Nemohli jsme jí tam nechat.

     Andynka byla můj první pes. Byla na kokra drobná a slabá, neměla ani povahu kokra, byla klidná, flegmatická, ne moc hravá, ale zato měla tak veliké srdce, jako nemá žádný jiný pes, ani člověk. Byla nedílnou součástí naší rodiny. Milovali jsme jí a ona milovala nás. Dokázala pomoct jako dobrý přítel, věděla, když člověka něco trápí a svou něžnou přítomností ho dokázala vyléčit od starostí.

     Jednoho dne, když byla Andynka sama doma, někdo se vloupal do našeho domu a zanechal po sobě kopice rozházených věcí a úplně vyděšenou Andynku. Když slyšela, že někdo jde, určitě šla vítat páníčky, ale místo pohlazení se jí dostalo jen kopanců a ran od bezcitné bestie. Od té doby nás Andynka nechodila vítat ke dveřím, vždycky se napřed přesvědčila, kdo přišel. Myslím, že když byla doma sama, zažila tolik strachu, že si to nikdo nedokážeme představit. Policie pachatele samozřejmě nenašla.

     Andynka s námi byla deset let. Když jí bylo 6 nebo 7 let, narostl jí na pravé mléčné liště tvrdý, kulatý, zřetelně ohraničený útvar, vypadalo to na nezhoubný nádor. Chtěla jsem jí vyoperovat celou mléčnou lištu, aby se to svinstvo nerozrůstalo, ale mamka byla proti, nechtěla do Andynky "zbytečně" řezat.

      V osmi letech měla Andy piometru, hnisavý zánět dělohy, akutní onemocnění, které končí špatně, neodhalí-li se včas. Naštěstí jsem studovala střední veterinu, takže jsem to odhalila hodně brzy, nicméně operace (kastrace) byla nevyhnutelná. Celou dobu jsem byla s Andynkou na sále, když se probouzela z narkózy, strašně se rozklepala a začala výt, tak teskné a bolestné vytí jsem nikdy neslyšela a doufám, že už neuslyším.

      V létě 2007 Andynce narostl nádor na prstu přední tlapky, byla nutná operace, tak jsme se rovnou dohodli i na vyjmutí pravé mléčné lišty. Opět jsem byla u operace. Prst musel být amputován. Když jsme Andynku otevřeli, s hrůzou jsme zjistili, že celá levá mléčná lišta je prorostlá nádorem, který podle struktury nemohl být nezhoubný. Takže místo pravé lišty šla ven levá. Histologie samozřejmě potvrdila, že se jedná o zhoubný nádor největší agresivity. Pak byla Andynce vyjmuta i druhá mléčná lišta. Po všech třech operacích se Andy rychle zotavila, byla to bojovnice, ale bylo jasné, že se její život chýlí ke konci. Většina fen, u kterých není rakovina mléčné žlázy operativně zastavena, umírá do měsíce nebo dvou po operaci. Andynka bojovala ještě přes půl roku. Na jaře 2008 začala mít Andynka problémy s močením, několikrát za noc nás budila, abychom jsme s ní šli ven, toho se zhostil taťka, přestože každé ráno vstával do práce. Pak začala mít problémy s dýcháním, ale nikdo kromě mě si toho nevšiml, ani veterinář neslyšel nic divného. Postupně se to zhoršovalo, Andynky bříško i hrudník byl tvrdý jako kámen, dýchala mělce, většinou s vyplazeným jazykem a srdíčko jí tlouklo těsně za hrůdní kostí stejně rychle jako malému štěňátku. Rentgen ukázal, že je Andynka plná rakoviny, nádory jí tlačily na močový měchýř, proto musela tak často ven, srdíčko zatlačily na úplně jiné místo a vyplnily celý hrudníček, takže plíce neměly místo, kam se roztáhnout při nádechu. Bylo jasné, že je konec, ale naděje umírá poslední, a tak jsme zkusili prášky na odvodnění, které na pár dní pomohly, ale pak to bylo ještě horší.

     A tak jsem 19. 6. 2008 odvezla Andynku na veterinu. Taťka jel se mnou, ale věděla jsem, že tam s ní musím jít já, protože to Andynka chtěla. Vůbec se injekci nebránila, jako by věděla, že je to vysvobození. Její smrt netrvala ani vteřinu, usnula mi v náručí.

      Andynka teď spinká na zahrádce pod sušákem na prádlo, kde se často vyhřívala. A s ní tam spí i půlka mého srdce. Vedle ní spinká její sestra Nelinka, která odešla za duhový most o 6 let později.

      Nebylo pro mě vůbec lehké tohle napsat, ale musela jsem to udělat ze dvou důvodů. Andynka byla nejúžasnější tvor, jakého jsem poznala, a zaslouží si vzpomínku. Druhý důvod je, abyste si vy, čtenáři, uvědomili nebezpečí rakoviny mléčné žlázy, i vám tato zhoubná choroba může vzít vašeho miláčka. Nejvyšší riziko rakoviny mléčné žlázy mají nekastrované feny. Tvrzení, že fena, která měla štěňata, rakovinou neonemoní, není založeno na pravdě, štěňata na rakovinu nemají žádný pozitivní vliv. Jediná účinná prevence je kastrace před prvním (resp. před druhým) háráním. Kastrace sama o sobě může však mít negativní následky, je na zvážení každého, zda k ní přistoupí či nikoliv.

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

¨